3. díl – Jeff Cooper -Významné současné osobnosti reálné sebeobrany
Pavel Houdek je čerstvým absolventem našeho rekvalifikačního kurzu Cvičitel sebeobrany. V jeho závěrečné práci velmi dobře popsal osobnosti reálné sebeobrany. Práce je tak dobrá, že bychom se s Vámi o ní chtěli podělit a proto jsme z ní vytvořili seriál který bude vycházet každý týden.
Jeff Cooper (USA)
Jeff Cooper byl legendárním střeleckým instruktorem, otcem-zakladatelem systému moderní obranné střelby. Pro reálnou sebeobranu je důležitou postavou pro jeho koncept „bojového myšlení,“ o kterém hovořil jako o nejdůležitějším nástroji pro úspěch v konfrontaci. V rámci předkonfliktní fáze a bojové psychologie se k tomuto jeho pojetí obrací celá řada instruktorů reálné sebeobrany dodnes.
Jeff Cooper, vlastním jménem John Dean Cooper , se narodil v roce 1920. Na Stanfordské univerzitě získal bakalářský titul v oboru politologie a po škole nastoupil k námořnímu sboru americké armády. Během II. světové válce sloužil na letadlové lodi ve vodách Pacifiku, bojoval v Koreji a jihovýchodní Asii. Po odchodu z armády, kde dosáhl hodnosti plukovníka, získal magisterský titul z historie. Po studiích založil v roce 1976 API (Americký střelecký institut). Vyučoval střelbu z brokovnice, kulovnice a pistole, a to jak vojáky a policisty, tak civilisty. Svou firmu prodal v roce 1992, zemřel v roce 2006.
Jeff Copper postavil svou teorii předkonfliktní fáze na momentálním stavu mysli – mentální pozornosti, kterou věnuji svému okolí, a vnitřní připravenosti k boji na základě této pozornosti. Tento stav mysli rozdělil do několika stupňů, kterým přidělil barevné označení, „kódy.“ Vznikla tak barevná stupnice, kterou Matěj Novák z Jujutsu označuje příhodně jako „systém mentální pozornosti v závislosti na okolnostech.“
Tato stupnice má pět základních stupňů:
Bílá (nepozornost) – žádná pozornost vůči okolí, obrácení se do sebe.
Žlutá (pozornost) – běžná pozornost vůči okolí, nenucené automatické používání smyslů; v tomto stavu vydržíte libovolně dlouho dobu.
Oranžová (přítomnost nebezpečí) – zvýšená pozornost okolí v reakci na přítomnost nebezpečí; tento stav je stresující, ale vydržíte v něm tak dlouho, jak potřebujete.
Červená (boj ) – dostali jste impuls a jednáte , situace má vaši plnou pozornost.
Různí autoři vycházející z Cooperovi barevné stupnice si k ní přidali ještě další barvy – černou značící absolutní duševní selhání a neschopnost reagovat, rudou, značící paniku atd., nicméně základní princip barevné stupnice se používá dodnes.
Její hlavní myšlenkou je uvědomování si stavu své mysli a jeho vědomé přizpůsobování svému okolí. Jinými slovy, svému okolí musím vždy věnovat tolik pozornosti, kolik si daná situace zaslouží, zároveň musím být připraven k přechodu mezi jednotlivými úrovněmi. To mi v případě nebezpečí umožní adekvátně reagovat – v optimálním případě se do nebezpečí ani nedostat – a správný stav vědomí zkracuje reakční dobu na nejnižší možnou míru.
Princip Cooperovy barevné škály aplikovaný do reálné sebeobrany ve svém článku „O Cooperově stupnici připravenosti a nejen o ní“ skvěle vysvětlil již zmíněný Matěj Novák při popisu žluté úrovně: „Při nastoupení do MHD si prohlídnete cestující. Jak na nástupišti (nástupním ostrůvku, zastávce) tak i v dopravním prostředku MHD. Pokud nezaznamenáte jakékoli nebezpečí (např. kapsáři, agresivní fanoušci…), můžete zase pokračovat ve čtení knihy, nebo psaní sms. Pokud tramvaj, autobus nebo metro zastaví na zastávce, svoji pozornost přenesete od knihy k vystupujícím a nastupujícím cestujícím (k měnícím se podmínkám). Pokud je vše, v pořádku můžete se vrátit ke své knize.“
Kontakt na Pavla je zde. Četli jste ostatní díly? 1. díl – Stručná historie reálné sebeobrany 2. díl – Tony Blauer (Kanada) 3. díl – Jeff Cooper (USA) 4. díl – Jim Wagner (USA) 5. díl – Lee Morrison (UK) 6. díl – Richard Grannon (UK) 7. díl – Peter Weckauf (Rakousko)