7. díl -Peter Weckauf – Významné současné osobnosti reálné sebeobrany
Pavel Houdek je čerstvým absolventem našeho rekvalifikačního kurzu Cvičitel sebeobrany. V jeho závěrečné práci velmi dobře popsal osobnosti reálné sebeobrany. Práce je tak dobrá, že bychom se s Vámi o ní chtěli podělit a proto jsme z ní vytvořili seriál který bude vycházet každý týden.
Peter Weckauf (Rakousko)
Rakouský instruktor bojových umění Peter Weckauf není v českých luzích a hájích osobou neznámou. Jeho hlavní základnou je ostatně Vídeň a z té to je do moravské metropole Brna, odkud se rekrutovali jeho první domácí studenti, co by kamenem dohodil.
Peterovi je padesát let. Bojovým uměním věnuje od svých patnácti let. Ve své škole sám působí jako šéf-instruktor Krav Maga, Jeet Kune Do, Panantukan a Luta Livre, vlastního systému boje nože TCS concept a vlastního systému boje kobutanem S.D.S. concept. Podle svého webu je navíc instruktorem Eskrima, Kali a trenérem Wing Tsun.
Podle rozhovoru v časopise Bojová umění je pro Petera velmi důležitá technika: „Náš nácvik trvá také na správném provedení techniky úderů a kopů, to bylo pro nás vždy velmi důležité,“ říká v něm, když popisuje svůj přístup k systému Krav Maga, který pro něj byl vstupní branou do světa sebeobrany. A upřímně řečeno, je to na něm vidět. Při živém setkání jsou jeho pohyby jasné a přesné a každý technika je vždy precizní.
Velkou měrou se to však odráží i na jeho přístupu. Každý ze systémů, které vyučuje, je rozdělen na množství stupňů s ještě větším množstvím technik, které je nutné zvládnout. Metodicky je tak od reálné sebeobrany poměrně vzdálen a jeho škola spadá do kategorie sebeobrany tradiční.
Důvodem, proč je v tomto přehledu zmíněn, je již zmíněný systém S.D.S. concept, který do oblasti reálné sebeobrany nakračuje. S.D.S. concept byl Peterem vyvinut přímo pro sebeobranu s tím, že nemá žádný základ ani sportovní, ani v tradičních bojových uměních. Na svých stránkách ho Peter popisuje takto:
„S.D.S. concept byl vyvinut jako kompletní, samostatný systém. Dá se použít jak k obraně proti ozbrojenému i neozbrojenému útočníkovi, tak k jeho pacifikaci, znehybnění či odvedení, a obsahuje i techniky tlakových bodů. Je flexibilní a dynamický, ale zároveň jednoduchý, tudíž ideální pro každého. Jeho techniky jsou snadno naučitelné a mohou tak být použity v praxi už po velmi krátkém tréninku.“
Jednou z největších výhod S.D.S. conceptu z hlediska reálné sebeobrany je univerzálnost použití zbraně. Ačkoliv si do názvu vetkl právě kobutan, vyučované techniky lze stejně tak dobře použít s širokou škálou předmětů denní potřeby. V S.D.S. conceptu se tak beze změny pohybů či přístupu trénuje i s lahvemi, deštníky či knihami, čímž se efektivně naplňuje hlavní heslo systému: nikdy nejsi neozbrojen.
Jeden z ústředních principů S.D.S. konceptu je jednoduchost, která vychází z poznání, že komplikované obranné techniky jsou k ničemu a dlouhé drily zbytečné, obzvláště pro začátečníky. Není je totiž možné následně uplatnit v praxi, ve stresové situaci, kterou napadení bezpochyby je. Výsledkem tohoto přístupu je velmi čistý a efektivní sebeobranný systém bez kliček a okrasných prvků, který lze využít v praxi již po velmi krátkém tréninku v délce jednoho dvou seminářů.
Kobutan je v systému využíván především jako zbraň úderová, kdy se využívá toho, že destruktivní energie úderu je několikanásobně zesílena svedením do malé úderové plochy kobutanu. Systém jde až do takových detailů, že obsahuje několik různých způsobů držení kobutanu, každý přizpůsobený konkrétnímu cíli na lidském těle. Studenti se učí úderům z různých stran a úhlů ve vazbě na konkrétní cíle, mezi které patří hlavně vitální zóny, tlakové body a klouby.
Využívá se nejen obloukových úderů, ale i bodání, dokonce i škrábání nebo „hákování.“ Z důvodu univerzálnosti systému nechybí ani vyváděcí techniky a páky, které najdou využití v bezpečnostním sektoru, nebo naopak měkké techniky pro odražení nepříjemného, ale zdraví neohrožujícího chování.
Zajímavá je i kompatibilita S.D.S. conceptu s jinými bojovými systémy. S.D.S. concept totiž nemá samostatné tréninky a je vyučován pouze na instruktorské úrovni s tím, že jeho prvky implementují jednotlivý instruktoři různých stylů do svých vlastních tréninků. S.D.S. concept tak jako doplněk ke svému hlavnímu neozbrojenému systému cvičí celá řada bojovníků a bojovnic jiných stylů.
Právě v tomto jeho přesahu vidím největší přínos pro svět reálné sebeobrany. Jde o poznání promítnuté do tréninku, že pokud má být moderní sebeobrana skutečně určena pro reálné použití, nemůže se zabývat jen bojem „holýma rukama.“ Zbraně jsou součástí reálného konfliktu a pro obránce jsou také jedním z mála prostředků, jak vyrovnat podmínky při útoku silnějšího soupeře.
Právě kobutan je pro reálnou sebeobranu jednou z nejvhodnějších zbraní. Je to zbraň úderná, tudíž na rozdíl od zbraní bodných a sečných při použití nepřináší do konfliktu krev, která obránci vždy hrozí rizikem nákazy. Je to zbraň velmi skladná a lehká a nevyžaduje speciální pouzdro, takže není problém nosit ji neustále u sebe. Je velmi nenápadná, dá se v ruce dobře ukrýt a na první laický pohled nevypadá jako zbraň.
A konečně, což je asi nejdůležitější, díky svému tvaru ji lze velmi dobře nahradit předměty denní potřeby, například perem, propiskou, lžičkou, lahví, mobilním telefonem… Pro oblast reálné sebeobrany jde jistě o nejpraktičtější oblast, protože dlouhou tyč či tonfu bude mít v situaci napadení u sebe asi málokdo, ale objekt podobný kobutanu nahmátne v kapse většina z nás.
S.D.S. concept tak do oblasti reálné sebeobrany bezpochyby patří, minimálně jeho teoretická rovina, která vidí zbraň v podstatě v jakémkoliv předmětu denní potřeby a učí takovou zbraň prakticky využít, a vidí takový trénink jako nezbytnou součást tréninku sebeobrany.
Kontakt na Pavla je zde. Četli jste ostatní díly? 1. díl – Stručná historie reálné sebeobrany 2. díl – Tony Blauer (Kanada) 3. díl – Jeff Cooper (USA) 4. díl – Jim Wagner (USA) 5. díl – Lee Morrison (UK) 6. díl – Richard Grannon (UK) 7. díl – Peter Weckauf (Rakousko)