Mexico City – Den 12. (29.10.)

Dnes jsme měli mít na programu celodenní kurz, ale bohužel museli účastníky opět odvolat. Několikrát nám posouvali časy, až se to nakonec odpískalo.. Zůstali jsme tak celé dopoledne na hotelu a čekali.. Asi 5x se nám měnili časy odjezdu, tak jsme si nemohli naplánovat jinou aktivitu..

Při šesté změně se už povedlo domluvit výlet na místní trhy Ciudadela. Projeli jsme několik čtvrtí a dostali jsme se do jedné, kde po obvodu na všech ulicích byli ocelové barikády na uzavření celé čtvrti.. A ano, byla to ta, kde jme měli vystupovat..

Udělal jsem velkou chybu v tom, že jsem se našeho řidiče zeptal, jak bezpečná ta čtvrť je.. Bylo by lepší to nevědět.. Ale teď vážně.. Nebylo to tak hrozné.. V odpolední hodinu, kdy jsme tam byli, je tam prý docela bezpečno – jen se tam krade..trhy jsou přecpané kapsáři a semtam někoho oloupí s nožem v ruce. Kdybysme tam ale šli večer, tak není uplně těžké přijít o život.. A v takovém místě není výhoda vyčnívat a být odlišný než všichni kolem.

Skoro celé tržiště bylo nacpané lebkami a kostrami.. Byla docela výzva sehnat něco bez nich..

Při cestě z trhů na schůzku jsme potkali policejní jednotku s názvem Alcoholimetro. Je to jediná policejní jednotka, která řidičům měří hladinu alkoholu. Fungují hlavně po večerech a o víkendech, kdy zabarikádují ulici (většinou poblíž barů) a dávají dýchnout všem projíždějícím řidičům. Limit je 0,8 promile – jakmile nadýchají přes limit, okamžitě putují na 24 hodin do mexického vězení. Všichni místní z nich mají strach, a je to prý snad jediná organizace v celém státě, kde není korupce a opravdu funguje tak, jak má. Do vězení tak zavírají milionáře, politiky, filmové hvězdy, prostě kohokoliv, kdo nadýchá víc, než může.

Po dalších 2 hodinách čekání na schůzku se odpískala a vyrazili jsme na večeři. Prodrali jsme se večerním provozem a zajeli do Chili’s – restaurace s údajně nejlepšíma žebírkama. Byla totálně narvaná a před vchodem čekaly zástupy lidí, až se uvolní stůl.. Vzdali jsme to a vydali jsme se na pizzu do blízké italské restaurace.. situace se opakovala – taky úplně narváno.. tak jsme skončili ve vedlejší čínské. Dali jsme si kachnu – obrovskou porci pro 2 lidi.. ale ne pro středoevropany.. na místní poměry jsme asi dost nenažraní.. 🙂

V.