Mexico City – Den 14. (31.10.)

Je to tu. Poslední den našeho pobytu za oceánem.

Nepotkal nás žádný hurikán ani zemětřesení, a kromě krádeže peněženky se všema penězma a otravy jídlem se nám nestalo nic vážného.

Ráno jsme začli balit kufry. Strašně by mě zajímalo, čím jsem byl sjetej při balení před odletem, že se mi podařilo všechno zabalit.. A nebo se mi tady kvůli nadmořské výšce scvrknul kufr..

Tento víkend se v Mexico City jede Formule 1, tak se to tu hemží fanouškama od hlavy až k patě v barvách Ferrari.A pro změnu zase čekáme na recepci, než pro nás přijedou.

Vyrazili jsme na rozlučkový oběd s šéfama a jejich rodinama do tradiční mexické restaurce. Jako předkrm se podávala smažená prasečí kůže.. Chutná líp, než vypadá.

U stolu nás sedělo 15 a jídlo se sharovalo z jednoho konce stolu na druhý.. Jeden z hlavních chodů byla Barbacoa – do díry v zemi s horkými kameny a listy agáve se naloží kráva a 24 hodin se tam peče.. Jedno z velmi tradičních místních jídel..a příště si ho klidně nechám ujít..

U toho nám hrála Mexická kapela, takže nebylo slyšet vlastního slova..docela blázinec 🙂 Po obědě nás čekala už tradiční půlhodinka focení a loučení a pak jsme se vydali na letiště.

Na to, že jsme jeli přímo kolem okruhu F1, tak byl provoz velmi svižný. V půl 10 věcer jsme už seděli v letadle a čekali na odlet.. 11 a půl hodiny cesty do Amsterdamu uteklo jako voda a po tom, co jsem kolegům snědl oběd jsme už přestupovali v Holandsku..

Abysme toho čekání neměli málo, náš let měl zpoždění kvůli mlze a velmi špatné viditelnosti. I tak jsme měli štestí, že náš let nezrušili úplně, jako většinu ostatních.

Oproti Boeingu 747 je tohle kontinentalní letadýlko směšně malinký..

A jsme v Praze. Hodinu z Amstru, i s varováním, že nad Prahou jsou turbulence a náš let bude „Bumpy bumpy“…

14 dní uteklo jako voda. Žádné shrnutí psát nebudu, tolik zážitků nejde vecpat do 2 vět..
Jsme doma! Teď se jen vrátit do normálního režimu a časového pásma.

V.