Mexico City – Den 3. (20.10.)

149x

Mexický provoz mě nepřestává ani třetí den udivovat. Myslel jsem si, že v Tunisu jezdí jako největší dobytci.. ale mexičani je s přehledem překonávají. Na dvouproudé silnici jede 5 aut vedle sebe, blinkry jako by měli zakázané, na semaforech tady i policie doporučuje nezastavovat, rozhodně zde platí právo silnějšího, určitě ne žádné stopky a přednosti v jízdě – kdykoliv kamkoliv se ti nacpe další auto.. a do toho se motají všude chodci – na přechodech jim nikdo nezastavuje, tak skáčou do silnice kdekoliv. A když potkáš malýho kluka na kole, jak si jede po dálnici v protisměru a vůbec nikomu to nepřijde divný, tak opravdu pochybuješ, že jsou tady normální.

Taky jsem se dozvěděl trik na odhalení pancéřovaných aut, tak tu chodím jako špion a zkoumám, který z nich to je. Už jsem odhalil luxusního Mercedesa a pár SUVček.

Po snídani v jednom z nejoblíbenějších mexických podniků (kde opravdu neumí dělat lívance) jsme se vydali do vedlejšího státu na prohlídku pyramid Slunce a Měsíce. Celý komplex byl objeven teprve cca 200 let zpátky (náhodou, při těžbě železa) a doposud se neví, jak je to přesně velké – kolik ještě zbývá objevit. Původní kultury používali místo pro oběti bohům a je smrtí protkané. Ale kousek od centra největšího města Mexika je to zase úplně jiný svět. Dali jsme si – hned po slalomu mezi místníma stánkařema a prodavačema kamenů – výšlap až na vrchol pyramidy. Dostat se nahoru bylo strašně snadný ve srovnání s prodíráním se mezi selfíčkařema nahoře.

Zjistili jsme, že v Mexiku se nedá věřit předpovědi počasí – místo slibovaných 17 stupňů a deště jsme měli 29 a sluníčko. I přes moje důmyslný maskování pod kšiltovkou a brejlema mám obličej spálenej a rudej jako rajče. A že ty mexický jsou pořádně rudý.

Od našeho dnešního řidiče jsem se v autě dozvěděl spoustu zajímavých věcí o Mexiku – například to, že zde každé auto prochází přísnýma emisníma testama a pokud nesplňují přísné normy, můžou tato auta jezdit pouze určité dny v týdnu. To musí být fajn, mít auto jen na úterý a na sobotu….

Oběd byl zase tuze zábavný – díky jazykové bariéře, kdy jsme si po několika pokusech a překládání pomocí translatoru v mobilu objednali a měli u toho šanci sledovat místního Pata a Mata, kteří před restaurací píchli pneumatiku a po několika neúspěšných minutách postávání vedle auta, kdy se sama nevyměnila, vyndali z kufru rezervu, nasedli s ní do taxíku a odjeli pryč. Opravdu zajímavá podívaná.

V 6 hodin jsme se vydali na ukázkový kurz do jednoho z nejluxusnějších fitek v zemi. Jak to tak v mexiku bývá zvykem, kurz začal o 2 hodiny později – bohužel naši mexičtí kolegové museli řešit atentát na jejich klienta, při kterém zemřel jejich zaměstnanec – ridič/bodyguard.

Na kurzu, když už začal, jsme měli letité instruktory jiných sebeobran a se základní situací napadení nožem si poradil pouze jeden – který náš kurz absolvoval při minulé návštěvě mexika. Oběma majitelům fitka se ukázka moc líbila a už domlouváme kurzy pro jejich klienty.

Zítra budeme určitě stejně úspěšný. Jak jinak 🙂

V.