Vyrážíme na celodenní kurz, který začíná v 9:00. V 9:21 stále čekáme v hotelu na recepci, až pro nás přijedou. Pro lidi, kteří si zakládají na dochvylnosti a efektivitě je to takové malé peklo na zemi.
Je 10:20 a už skoro všichni dorazili. Je tu plná tělocvična instruktorů a kromě pár vyjímek na nás všichni koukají, jako by nám chtěli uříznout hlavu.
Při představování jsem napočítal 4 instruktory s více než 10ti letou praxí, šéfa ochranky jednoho miliardáře, 5 členů Special Operations, a ostatní měli všichni více než 4 roky praxe v ochrance a mimo jiné jsou to instruktoři jiných systémů – převážně Krav Magy.
Začali jsme úvodní modelovkou, kterou nepřežil ani jeden letitý bojovník. Okamžitě se jim změnili výrazy ve tvářích a začli makat jako o život – protože pochopili, že jim to jednou život zachrání – a v Mexiku na to nebudou muset čekat dlouho.
Jejich nasazení mě hodně překvapilo a uchvátilo. I o pauzách zkoušeli dál, aby si toho odnesli co nejvíc. Pořád neměli dost a i když se tam někomu povedlo vyrobit pár zranění, ani je to nezpomalilo, prostě makali dál. Jejich šéf nám vyprávěl historku z jeho tréninku, kdy si jeden účastník zlomil nohu a omluvil se mu za to, a prosil ho, jestli může dál cvičit.. Prostě úplně jiný nasazení a přístup.
O každé pauze se s náma všichni museli fotit, aby měli nějakou památku. Na takovýhle přístup studentů se velmi rychle zvyká.
Po kurzu následovala lavina potlesku a hooodně dalšího focení. Zítra pokračujeme se stejnou skupinou na dalším kurzu, to bude zase paráda.
Po návratu na hotel jsem se nemohl dostat do pokoje, protože mi zablokovali kartu a tak následovala anglicko/česko/ruční domluva na recepci..po 10ti minutách zase bydlím.. A zítra pokračujeme..:)
V.