Aktuálně za nás další mýtus popsal a zpracoval jeden náš nadšený klient z kurzů sebeobrany a jeho práce je natolik dobrá, že jsme se ji rozhodli s jeho dovolením zveřejnit jako jeden z našich mýtů v sebeobraně.
Bylo nám jí také líto zkracovat, proto je to složené z 12. dílů, které Vám mohou otevřít oči, pokud věříte, že odzbrojení společnosti je cesta ke zvýšení bezpečnosti. 🙂
A nyní už závěr celé série: 🙂
…….
…..
Pokud bychom přijaly tvrzení, že zbraně jsou zodpovědné za páchání trestné činnosti, pak stejnou logikou lze vyvodit, že automobily mohou za nehody, tužky za pravopisné chyby a lžíce za obezitu.
Jelikož se jako zbraň dá použít téměř cokoli a zákazy zbraní se vždy dají obejít (a zločinci je k překvapení politiků ignorují), je zcela nemožné vyrovnat síly útočníka a oběti cestou odzbrojení zločince. Z mého úhlu pohledu je tedy jediným řešením k vyrovnání převahy rozumné ozbrojení společnosti.
Ozbrojená společnost je navíc jednou z pojistek proti totalitním režimům. Pouze pokud má monopol na zbraně totalitní složka, lze jí úspěšně využít například k vraždění židů (jako nacisté), rolníků (jako Stalin), lidí s brýlemi (jako Rudí Khmerové) nebo třeba zrovna vás.
Tak jako vše, je i snahu o odzbrojení společnosti třeba vnímat v souvislostech a podrobit kritickému myšlení.
Aktuální snaha EU o odzbrojení jejích občanů:
Jednou z nejdůležitějších otázek, kterou bychom si měly klást je, zda tato snaha je pouze důsledkem naprostého diletantismu, nebo jde o záměrné snížení připravenost státu a občanů k obraně a kdo z něj bude profitovat. Osobně se domnívám, že druhá varianta je výrazně pravděpodobnější.
Benjamin Franklin kdysi prohlásil, že demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. A svoboda? To když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat. Zbraň, kterou můžeme jako občané držet, tak lze vnímat jako zásadní symbol a záruku demokracie.